Pohledem producentky: MEDA v době Koronavirové

V loni jsme pro vás uvedli hru Meda poprvé, když se hrála ke 100. narozeninám Medy Mládkové. Pracovala jsem na ní čtyři roky od napsání prvního slova do potlesku na derniéře. A protože představení nakonec vidělo přes 13.000 diváků, tak jsem se rozhodla, že v něm budeme pokračovat i v letošním roce.

Co ale dělat, když přijde Koronavirus? Na to nás nikdo nepřipravil.

Co bude dál?

Když se Meda v roce 1919 narodila, byla tady taky jedna epidemie s názvem Španělská chřipka. Kdo mohl čekat, že až bude Medě Mládkové 100.let, přijde epidemie další. Nejdříve jsme si řekli, že je to taková čára přes rozpočet, že to asi nedáme. Naše prababičky by potvrdili, že to může trvat až dva roky a tento strach máme někde v DNA. Nikdo neví, co se stane. Jak dlouho to bude trvat, kolik vln přijde…prostě prvotně nastala beznaděj.

Museli jsme se rozhodnout. Buď představení o rok odložit a možná ho už nikdy neudělat a nebo se na této rozbouřené vodě stát kotvou jeden pro druhého a plánovat představení dál. Vyhrálo to druhé. Myslím, že psychologicky v takových chvílích pomáhá, když si člověk vytvoří několik scénářů, kterých se může držet.

Proto jsme si vytvořili scénář A – a to je premiéra v červenci a nebo scénář B – a to je premiéra v září. Snažíme se tedy nepočítat s horší variantou, protože to už by nebylo o naději, ale o pádu úplně všech.

Díky tomu, že pracujeme dál. Drží nás naše naděje nad vodou a my hluboce doufáme, že budeme jednou z těch prvních radostí, které po dlouhých měsících doma přijdou. Máme velkou radost z našeho staro – nového obsazení a nemohu se dočkat jaké budou Terezka a Pavla Medy. Obě jsou to úžasné herečky a skvělé ženy.

Velkou inspirací je pro nás v těchto dnech právě paní Meda, která se nikdy nevzdává. Výrok jejího manžela Jana Mládka: “Přežije-li kultura, přežije národ!” je v posledních dnech leitmotivem našeho snažení.

Kdybych byla…

Loni jsem dostala hodně krásných zpráv, které se týkali našeho představení. Mnozí z vás mne prosili, zda bych nezveřejnila kousky scénáře. Především začátky situací, kdy Meda přemýšlí nad tím, čím by byla kdyby…

Rozhodla jsem se dát je do mého prvního blogu jako malé poděkování, že vás náš projet zajímá a baví. Nově bude letos k dispozici k prodeji scénář, který si můžete doma kdykoliv přečíst. Tak tady to je:

MEDA

Kdybych byla zvířátko, tak jsem myška.
Kdybych byla dům? Tak jsem v něm celá poskládaná jako vystřihovánky.
Kdybych byla vzpomínka? Kdybych byla vzpomínka?
Nutíte mě vzpomínat…nerada vzpomínám.

Kdybych byla barva, tak jsem černobílá.
Kdybych byla žena, tak jsem krásná.
Kdybych byla ptáček? Tak bych uletěla.

Kdybych byla otázka, byla bych proč?
Kdybych byla slovo, byla bych pryč.
Kdybych byla živel, byla bych oheň a potom prach.

Kdybych byla počasí, byla bych voda.
Kdybych byla dnem, byla bych pondělí.
Kdybych byla město? Byla bych Ženavááá!

Kdybych byla zub, budu řezák
kdybych byla vítr, tak jsem hurikán
kdybych byla káva, tak jsem dvojitá!

Kdybych byla hudba, budu teď úplně ticho
kdybych byla moment, tak jsem tento
kdybych byla obraz, byla bych modro-fialovo-bílá.

Kdybych byla strom, kořeny bych měla daleko od koruny
kdybych byla tulák, vydám se tou nejkrásnější cestou
kdybych byla pohled, mám sedm dioptrií vášně.

Kdybych byla tank, přejedu jen plevel
kdybych byla řekou, vleju se brzo do moře
kdybych byla obrazem, jsem: Svoboda vede lid na barikády!

Kdybych byla přísaha, byla bych křivá
kdybych byla plamen, mám dva ohně
kdybych byla tanec, jsem rat-a-tat-rat-a-rat-a!

Kdo představení ještě neviděl, tak to berte jako takový Amuse bouche k tomu, co vás čeká.

My se na vás neskonale těšíme! Doufám, že to bude v parném létě plném teplého vzduchu a naděje.

 

Daniela Sodomová (Šteruská)